Máme to za sebou! Dne 14. 8. 2021 jsme se vzali. Děkujeme všem, co s námi ten den byli, ať už fyzicky nebo v myšlenkách.
Už máme vše uklizeno a tak nás teď čeká hlavně vyřízení nových občanek. A Pavlínu samozřejmě taky pojišťovny, řidičák, banka, systémy v práci i ve funkci zastupitelky, lékaři, obchody a další.
Nicméně je čas na malou rekapitulaci a nahlédnutí pod pokličku příprav.
Proč svatba vypadala, jak vypadala?
Téma svatby bylo docela jasné – úředničina provází celý náš společný život. Většinou je to v mysli lidí docela nudná věc a jako lidé z úřadu nosíme nálepku nezábavných a otravných byrokratů, tak jsme se rozhodli si z nás samotných trochu utahovat. Doufáme, že vás to pobavilo. Zároveň jsme se snažili zakomponovat do svatby věci, které máme v srdci – náš Jih, kočky, ježky, zajíce, úctu k rodičům. Nejsme oba nijak výstřední, ale ani extra tradicionalisté, proto jsme se snažili najít rovnováhu mezi oběma těmito póly.
Proč jsme si vybrali 3 místa, kde se svatba odehrávala?
Jubilejní kolonii máme ji rádi, považujeme ji za jeden ze symbolů Jihu a vidíme v ní nevyužitý potenciál. Obřadem na náměstí jsme chtěli vzdát hold tomu, že na Jihu jsou zajímavá místa, kde se dá svatba uskutečnit. Byť máme nádhernou obřadní síň, lze obřad prožít i jinde. Pravdou je, že kolonku si prosadila Pavlína – Adam by se s obřadní síní i spokojil. Ale když ji miluješ, není co řešit. A tak byl obřad venku. Samozřejmě jsme počítali i s mokrou variantou – v případě deště by se obřad uskutečnil v Komorním klubu. Ale Pavlína ho chtěla venku; chlácholivá slova o tom, že když na svatbě prší, tak padá štěstí, ji moc neuklidňovala. A tak si všichni kolem novomanželů tak moc přáli, ať neprší, že ve výsledku bylo vedro jak cyp. Jak jsme si oba měli strach, že bude málo prosecca a naopak zbyde hodně minerálky, nakonec jsme po svatbě odváželi polovinu lahví prosecca a žádnou vodu.
Oběd pro rodinu jsme měli v restauraci a zároveň minipivovaru Aero. Máme rádi zdejší pivo i jídlo a jako úředníky nás baví i skutečnost, že se nachází u úřadu obvodu. V Řízkárně U Orla se nabízel prostor jak pro vnitřní, tak venkovní pařbu a pro děti je zde dost herních prvků. A je to zase jiná část Jihu; zatímco první dvě etapy se odehrávaly v Hrabůvce, ta třetí ve Výškovicích.
Abychom mohli mít obřad venku, museli jsme požádat radu obvodu o souhlas se změnou sezdávacího místa a zaplatit správní poplatek. Zároveň jsme požádali odbor dopravy o souhlas s užíváním veřejného prostranství. Chvíli jsme si lámali hlavu, zda jsme povinováni i platbou místního poplatku za užívání veřejného prostranství, ale nebyli jsme. Nicméně i tak přináší svatba venku trochu infarktové stavy. Týden před svatbou jsme s obavou pozorovali opravu chodníku na ul. Velflíkova, odkud měl být vstup do Komorního klubu na obřad v případě deště. Oprava byla dokončena den před svatbou. V tu dobu se ale na náměstíčku objevily krtince – práce na veřejném osvětlení. Naštěstí se podařilo domluvit, aby byly provedeny jen nejnutnější práce. V pondělí po svatbě se už práce rozjely naplno.
Že by nora pro zajíce?
Výzvou bylo také umělecké dílo, které bylo nutno do prostoru zakomponovat. Tak jsme ho ozdobili a docela to sedlo.
Jak jsme vymýšleli dekorace a program a design?
Tiskoviny nám navrhla Marta Oškerová – moc šikovná, zkušená a grafička s citem. Dělala nám oznámení, plakáty, jmenovky, různé další cedulky, jídelní menu (nazvané lapidárně Polední pauza) a návrh razítka a otisku razítka. Z návrhu znaku s dvouocasou kočkou jsme nechali vyrobit razítko, kterým jsme pak nabouchali látkové ubrousky a na party pak posloužilo jako štempl na vzkazy pro novomanžele a ozdoba na krabičky s koláči. Razítka z překližky nám vyrobil Petr David z Poruby. Ty jsme pak malovali růžovou a hnědou barvou. Ale ne ledajakou. Hodinu jsme strávili v barvách a lacích a hledali správný odstín, než jsme našli a nechali namíchat odstíny, které nejvíce odpovídaly barvě Adamových bot a Pavlíniných šatů. To ale nebylo největší peklo. Největší výzvou bylo všech těch 200 ks namalovat a následně z nich vyrobit kroužky na ubrousky, řetězy na sloupy v Řízkárně a výzdobu na krabičky s koláči.
2. kroužky na ubrousky
3. Malování razítek
4. Áčko Adamovy výroby
5. Dilema nad formou prostírání
6. Svíčky na venek s kočičím ksichtem
7. I kočky pomáhaly
8. Ruby čokoláda a slunečnice v karobu na stoly v Řízkárně
9. Pivní tácky 10. Bubliny do fotokoutku
10. Výslužky
11. Dekorace na venek komplet
12. Dopisní koutek
13. Cukroví na stoly
14. Fotky ze svateb rodičů na hostině
15. Dekorace vnitřek komplet
16. Úřední deska z Ostravy-Ježkovic
17. Plastika je součást veřejného prostoru – takže i součást svatby, i s oblečením od paní Poláškové 😉
18. Koláče pro zvané
19. Originální balení šnapsu
20. Rodiče Nováčkovi vymysleli i držáky na podtácky.
21. Velkou výzvou pro budoucí tchýni bylo ušití téměř desetimetrového běhounu na hostinu.
22. Koláčky na obřad od mamky a tety nevěsty
23. Čtyřchmelák Lehkoipič od LB.
24. Krabička na prstýnky z dílny maminky Nováčkové.
25. – 26. Stolík a áčko od rodičů Nováčkových.
A protože jsme chtěli mít svatbu spíš s vtipem a nadsázkou, tak vznikly pivní tácky s ježkem a zajícem na party, svíčky ve sklenicích byly ozdobeny kočičí hlavou nebo ocasem, z misek mohl člověk zobat čokoládu ruby a slunečnice v karobu. Jedinou romantikou byly svítící koule na venkovní posezení, aby i večerní diskuze na zahrádce byla útulná.
A výzdoba svatební tabule? Žádná organza nebo tyl, vše bavlna, aby bylo možné běhoun dále využít případně jako ozdobu, nastříhat na ubrousky a v poslední štaci jako hadry. Na stole se kromě skleniček, zděděných po prarodičích nacházela také stará dřevěná razítka a ony potištěné látkové ubrousky s razítky. Hosté si rovněž mohli prohlédnout fotografie ze svatby rodičů obou novomanželů. Nenápadně je z rodičů vymámit, to byl oříšek!
Co šaty a oblek?
Adam se konečně kvůli svatbě odhodlal a pořídil si nový oblek, na míru. Snad mu bude sloužit alespoň dalších 15 let jako ten starý. Ale nesmí přibrat! Pavlína se svědkyní Katkou hledala látku na šaty a krajky. Sehnání obou propriet stálo nemalé úsilí. A to nemluvíme o doplňku do vlasů. Pro Pavlínu byl styling svatby větší výzvou než vyřešení záboru, ale má šaty, které poslouží dalším slavnostním chvílím.
Jak jste řešili jídlo?
Tím, že jsme si vybrali podniky, kde se člověk dobře nají, tak jsme měli napůl vyhráno. Pavlínina máma s tetou pekly tetiny božské minikoláčky na obřad, koláče na rozvoz jsme si nechali upéct pekárnou ve Vratimově (která ale měla sídlo i na Jihu) a parmazánové zajíce a punčové ježky upekla nezisková organizace Spirála. Cukroví do výslužek pak bylo dílem Pavlíny a budoucí tchýně. Na party měli možnost hosté také ochutnat pivo z létajícího pivovaru s názvem Létající bezdomovec, které uvařili společně s Helfem.
Jaká byla zábava na party?
DJ Martin Kmec z Havířova se postaral o hudbu dle výběru novomanželů i písniček na přání, ale rovněž hrál i svoje věci.
Jinak se lidé mohli vyfotit ve fotokoutku s ortofotomapou Jihu, psát vzkazy na tiskopisy, přečíst si úřední desku nebo se vyfotit na lavičce s ježkem a zajícem.
A jak jste se zvládli domluvit?
Perfektně. Jinak by to nešlo. Ale pravdou je, že jsme brzy opustili svatební deníčky a sešity a veškerou agendu ke svatbě vedli ve sdílené “Svaté svatební tabulce” na google disku.
2. Adam testuje bubliny do fotokoutku.
3. Bez metru ani ránu!
4. Tatínci se činili – třeba ten od Pavlíny sekal trávu u náměstíčka.
5. Kolik chlapů je potřeba ke smontování áčka?
6. Vše musí být na centimetr přesně.
7. Ortofotomapa může posloužit nejen jen ke studiu širších vztahů v území, ale rovněž jako fotokoutek.
8.-9. Těch 200 koláčků dalo Pavlínině mamce a tetě zabrat.
10. Making of hostina
11. Adam popisuje tácky a nastřeluje desky áčka.
12. I kolíčky na fotky musí být růžové a hnědé!
Dodavatelé a šikovné ruce
O to, aby na svatbu bylo vše řádně přichystáno, se postarala celá řada dodavatelů a lidí. Chceme hlavně poděkovat našim maminkám (a tetě), které neúnavně šily a pekly, a tatínkům, kteří se zhostili technických úkolů, jako byla výroba lavičky, převozy apod.
Jsou to naši největší hrdinové už od dětských let a jsme šťastní, že s námi byli v nejdůležitější den našeho života.
No, a co šlo, tak jsme „posháněli“ u nás na Jihu – protože si myslíme, že největší poklad místa, kde člověk žije, je komunita a bohatství v lidech a jejich umu. A objevili jsme v pátrání i mnohé perly (např. pekárnu U Rudy na Provaznické ulici, kde sice nedělají koláče, které jsme sháněli, ale zato tam pečou božský chleba).
Samozřejmě jsme si vypomohli i jinde, ale pokud chcete mít svatbu na Jihu, za sebe říkáme, jde to!
Ostrava-Jih
Knapová Marie – švadlena
Suchánková Zuzana – kadeřnice
Spirála o.p.s. – sladké dezerty
Bartošková Soňa – koláče
Trembáčová Monika – svatební líčení
KZOJ, p. o. – organizace obřadu
ÚMOb Ostrava-Jih – povolení změny místa konání obřadu (tj. mimo obřadní síň)
Váš květinový krámek – kytice, házecí kytice, korsáže a dekorace na obřadní pult
Restaurace Aero – hostina pro rodinu
Řízkárna U Orla – party
Létající bezdomovec – pivní speciál
Ostatní
Jiří Birke – fotograf
Otmar Boček – mistr krejčí
Marta Oškerová – grafika
Martin Kmec – DJ Martyzaak
Petr David – dřevěné dekorace razítek
Veronika Murzynová – 3D vykrajovátko razítko
- a další..